Červenec 2008

jaky jsi mesic v roce???

24. července 2008 v 5:11
veli opozdeny prazdninovy test ;-)

1. Jakou máš nejradši zemi?

  1. Miluju Skandinávii.
  2. Je mi nejlíp tady, v České republice.
  3. Mám ráda Itálii a Španělsko.
  4. Strašně se mi líbí exotika, třeba Indie nebo rovníková Afrika.

2. Co ti udělá největší radost?

  1. Když můžu být s kámoškami ve stáji a jen tak se starat o koně.
  2. Když vyhraju závod.
  3. Když mě trenérka pochválí.
  4. Když jsem na vyjížďce a vítr mi při cvalu cuchá vlasy.

3. co uděláš, když zjistíš, že tě kamarádka za tvými zády pomlouvá?

  1. Budu dělat, jako by nic, ale už jí nikdy nebudu důvěřovat.
  2. Půjdu a promluvím si s ní, třeba je to nějaký omyl.
  3. Hrozně se rozčílím a udělám scénu - slzy, výčitky a hodně křiku. Ale za pět minut mě to přejde a zase se usmíříme.
  4. Pomluvím ji u ostatních kámošek. Ať ví, jaké to je.

4. Stává se ti, že někdy něco zapomeneš?

  1. Jasně, pořád. Mám plnou hlavu koní, a tak už se mi tam klíče nebo domácí úkoly nevejdou.
  2. To by se mi nikdy nemohlo stát. Mám vždycky všechno v pořádku, dávám si na to pozor.
  3. No... občas... výjimečně... se mi něco takového stane.
  4. Snažím se na všechno myslet, ale někdy se mi to holt nepovede.

    5. Jaká jsi ve společnosti?

    1. Jsem spíš samotářka, takže zrovna hvězda společnosti nebývám.
    2. Jsem ráda sama, ale mám pár dobrých kamarádek, hlavně koňařek.
    3. Miluju společnost a jsem hvězda každého večírku!
    4. Jsem ráda mezi lidmi, ale nepotřebuju být nejvíc vidět, to klidně nechám ostatním.

Super! Získal jsi 12 bodů z 20bodů.

0-5 bodů:Prosinec!Jsi pořádná a skromná jako prosinec. Možná můžeš připadat ostatním chladná, ale není to pravda - to se tak jen skrýváš, aby ti někdo neublížil, protože jsi hodně citlivá. V jádru jsi laskavá a veselá jako Vánoce!
6-10 bodů: Září! Jsi pečlivá a vždycky si jdeš za svým. Jsi hodně ctižádostivá a víš, co v životě chceš. Dokážeš se učit na písemku, i když ostatní jdou na večírek, a proto máš skvělé výsledky. Zároveň máš ale smysl pro humor a ceníš si skutečných hodnot - třeba opravdového přátelství. Jsi jako první školní den, kdy se ještě neučí doopravdy.

11-15 bodů:
Květen!Jsi veselá a pohodová jako květen. Máš ráda lidi, je ti dobře ve společnosti, ale nepotřebuješ hrát první housle. Lidem je s tebou dobře, protože neděláš z komára velblouda a umíš jít k jádru problému. Chceš být v životě úspěšná, ale ne za každou cenu. Jsi radostná jako první máj!

16-20 bodů:Červenec! Jsi tvořivá a impulzivní jako červenec. Jsi lehkomyslná a máš pocit, že ti všechno v životě projde - čistě proto, že tě všichni mají rádi. Jsi opravdu ctižádostivá a pokaždé chceš zvítězit, a protože jsi opravdu šikovná, většinou se ti to podaří. Jsi veselá a šíříš kolem sebe pohodu jako první prázdninový den.

tak co?ja jsem Kveten ;-)

Lusitano

24. července 2008 v 5:04


Původ:
Lusitano, portugalský protějšek andaluského koně, se chová po celém Španělsku. Prostředí, kde žije, je horké a suché. Koně se přirozeně přizpůsobili těmto podmínkám, a díky tomu mají tvrdá kopyta, jemnou srst a nevšední hřívu i ohon. Lusitano i andaluský kůň mají stejný genetický základ, je však pravděpodobné, že vzdáleným předkem lusitana je arabský kůň. Oficiální název lusitana platí až od roku 1966 a je odvozen od jména Portugalska (Lusitania) ve staré latině.

Stavba těla:
Hlava má poněkud vyklenutý profil a v čelní části je nápadně široká. Plece jsou poněkud strmější. Kůň má díky tomu vysokou akci nohou. Kohoutek jen zřídka ostře vystupuje, většinou je nízký, ale i tak dobře završuje plece. U mnohých představitelů plemene je obvod hrudníku menší, než lze očekávat u tak masivního a atletického koně. Krátký hřbet, pevná bedra a šikmá záď vynahrazují některé proporcionální nedostatky.

Charakteristické rysy:
Lusitano má příliš dlouhé holeně, které přispívají k celkovému "nohatému" vzhledu koně. Jinak jsou ale kosti končetin kvalitní. Hříva a ohon jsou bohaté, jemné a vlnité, ohon je nasazen nízko. Lusitano má mnoho vlastností jako andaluský kůň, postrádá však jeho ušlechtilost. rofil je poněkud vyklenutý a v čelní části je hlava nápadně široká. Lusitano se vyskytuje ve všech základních barvách, ale převládají belouši, dále hnědáci a vyskytují se i plaváci a ryzáci.

Temperament:
Lusitano je velice ochotné, vnímavé a inteligentní zvíře. Lidé, kteří s nimi pracují, hovoří o velkém porozumění, které se mezi koněm a člověkem rychle vyvine.

Jak je vysoký?
Lusitano má mnoho vlastností jako andaluský kůň, postrádá však jeho ušlechtilost. Průměrná výška je 157 cm, někteří hřebci však mohou dosahovat výšky až 162 cm.

K čemu se využívá?
Lusitano byl kdysi jezdeckým koněm portugalské kavalerie. Používali ho na lehkou zemědělskou práci, na ježdění i jako kočárového koně. Slávu si získal jako partner portugalského bojovníka s býky zvaného rejoneador. V Portugalsku býka nezabíjí a pro koně by byla ostuda utrpět zranění. Proto se velice cenění koně rejoneadorů trénují v nejrůznějších pohybech. Čelit útočícímu býkovi a zpracovávat rozzuřené zvíře vyžaduje obrovskou odvahu a pohyblivost - vlastnosti typické pro lusitana. Dobře se hodí pro Haute Ecole. V důsledku toho poždadavky na jeho drezurní využití narůstají. I když musí být lusitano rychlý a vyvážený, chody má vznosné, což samozřejmě není na škodu jeho využití v terénu, v kočáře, anebo při drezuře.

Odkud pochází?
Z Andalusie v jižním Španělsku.

Lipican

24. července 2008 v 5:04


Původ:

Lipicáni vznikli v původním hřebčíně ležícím ve vápencovém kraji v Krasu na území Slovinska. V době, kdy byl hřebčín založen, patřila Lipica ještě Rakousku. Krasu vděčí lipicán za tvrdá kopyta a silné kosti, pevné zdraví a dlouhověkost. Od r. 1920 byl chov lipicánů převezen do rakouského Piberu pro Španělskou školu. Lipicáni se však chovají i ve velké části někdejšího Rakouska-Uherska, hlavně ve státních hřebčínech v Maďarsku, Rumunsku a na území bývalého Československa (dnes hlavně v hřebčíně v Topol'čankách na Slovensku). Skoro všude jsou zastoupeny některé ze šesti základních kmenů; jen Szilvasvardský hřebčín v Maďarsku chová další, a to Incitato a vlastní linii Tulipan. Typy jsou velmi proměnlivé, ale plemeno si uchovává své výrazné rysy. Všichni lipicáni jsou dobře jezditelní koně. Chov lipicána se však v poslední desetiletích rozšířil do mnoha evropských zemí a rovněž i do Ameriky a Austrálie.

Stavba těla:
Hlava je obvykle velmi hezká a pěkně zavěšená na krku. Někdy se ve výrazu hlavy projevuje arabský vliv, ale většinou je celkový dojem španělský. Krk je středně dlouhý, výše nasazený a vysoko nesený. Tělo je kompaktní, hluboké a svalnaté, s dostatečně hlubokým hrudníkem. Lipicán není stavěn na rychlost, ideálně však vyhovuje drezurním disciplínám, protože má mohutnou záď. Jemný, hedvábný ohon je vysoko nasazený. Pro lipicána jsou charakteristické krátké, pevné končetiny s plochými klouby, dostatatečným obvodem holeně a tvrdými, pěkně utvářenými kopyty, která jsou památkou na kamenitý kraj kolem Lipice.

Charakteristické rysy:
Moderní lipicáni z Piberu jsou vesměs bílí; hříbata běloušů se rodí tmavá. Příležitostně se v chovu vyskytnou i hnědáci, kteří se ale do chovu nezařazují. Je však tradicí vždy jednoho držet ve Španělské škole. Piberský lipicán je středního rámce, měří málo přes 152 cm, ale některé linie, zejména kočárové typy, mohou být vyšší. Objektem chovu v Piberu byl kůň barokního typu, robustní, se silnými končetinami, mocnou zádí a silným krkem. Často se vyznačuje i mírným klabonosem starošpanělského plemene. Lipicán dospívá pomaleji, ale zato se dožívá vysokého věku. Není výjimkou, když se ve Španělské škole nebo na závodním kolbišti setkáme s lipicánem starším 20 let. Tito koně se běžně dožívají 30 i více let. A co více - vetšinou ve výborné formě, protože jsou proslulí svým pevným zdravím.

Temperament:
Lipicáni mívají výbornou povahu. Ochotně se podřizují výcvikové kázni, aniž by ztratili svůj ohnivý temperament. Jsou velmi učenliví, vynikají vysokou inteligencí.

Jak je vysoký?
Piberský lipicán měří něco málo přes 152 cm.

K čemu se využívá?
Lipicán se využívá k ježdění, ale vyniká i v lehké zápřeži a osvědčují se také v zemědělských pracech. Lipický kůň se využívá hlavně ve Španělské jezdecké škole. To je nejstarší jezdecká akademie na světě. Ačkoli je lipicán využíván především k drezúře, využívá se i jako kočárový kůň. K tomuto účelu je oblíben především v Evropě.

Odkud pochází?
Lipicán pochází ze Lipice ve Slovinsku, kde je drsná vápencová divočina krasu, která podstatně ovlivnila jeho charakter a dala mu jméno.

Kob

24. července 2008 v 5:03


Původ:

Kob se velmi často chová v Irsku a ve Spojeném království. Kob je typ, ne uznané plemeno, proto pro jeho šlechtění vlastně neplatí žádné vzorce. Chov kobů je zřídka uvážený a často bývá náhodný. Něktreří z nejlepších kobů jsou kříženci irských tažných koní a nejeden šampion mezi koby byl čistokrevný irský kůň. Někteří dobří kobové byli vyšlechtěni ze shirů, clevelandů nebo velšských kobů, ačkoliv později v čisté formě měli velmi rozdílný vzhled i akci, neshodující se s ustáleným typem koba. Dobří jezdečtí kobové pocházejí také z jihozápadní Anglie, někteří z Walesu nebo z velšského pohraničí.

Stavba těla:
Hlava koba spíše působí dojmem rozumnosti a pracovitosti, než ušlechtilosti. Je však jemná a má inteligentní vzhled, zdůrazněný pohyblivýma ušima a zářivýma, široce od sebe posazenýma očima. Krk je v souladu s celkovou robustní stavbou krátký a mohutný, ale nesmí být klenutý a nemá postrádat jistou eleganci. Plece koně nesmí být nikdy příliš strmé, protože to by vedlo ke zbytečně vysokému chodu. Pokud jsou plece přiměřeně šikmé, je chod nižší, vydatnější a daleko příjemnější. Nejobvyklejší chod koba je klus, ale kůň je schopen vyvinout i úctyhodný trysk. Hřbet je krátký a dost široký, jeho stavba umožňuje kobovi nosit vyšší váhu. Bedra jsou silná a mohutná. Charakteristickým rysem koba je záď, která v podstatě není určená pro velkou rychlost, ale předznamenává dobré skokové schopnosti. Kob má krátké, mohutné končetiny, ale velice hluboký hrudník, který vzbuzuje dojem, že jsou kratší než ve skutečnosti. Holeň je krátká a její obvod by měl být, vzhledem k nosnosti koně, alespoň 23 cm. Hlezna jsou dobře vyjádřená a osvalená. Kopyta jsou široká, otevřená a jejich velikost je úměrná celkové stavbě těla.

Charakteristické rysy:

Nezaměnitelný je robustní vzhled koba. Rámec je dokonale symetrický. Vzhledem ke kreativní struktuře kobů se u nich někdy vyskytují exteriérové nedostatky, např. dlouhý hřbet, špatné zavěšení hlavy nebo nasazení krku, krátká, méně osvalená záď atd. Tyto vady mají značný vliv na akci a rovnováhu. Kobové se vyskytují v různých barvách, ale mnozí z nich jsou v důsledků vlivu irského tažného koně bílí. Přípustné je i strakaté, nebo dokonce skvrnité zbarvení. Dnešní kobové mají stále přistřiženou hřívu, aby vynikl tvar jejich krku, ale ocas zůstává celý. Dříve bylo zvykem ocas krátit.

Temperament:
Kob je často charakterizován jako "důvěryhodný", což znamená, že je bezpečný a spolehlivý, nebo, lépe řečeno, lze tohoto koně označit za "gentlemanova gentlemana". Kob je skoro vždy velmi inteligentní, s dobrou povahou a obyčejně velmi dobromyslný.

Jak je vysoký?
Kob je vysoký 152 cm a nemůže přesahovat 155 cm.

K čemu se využívá?
Kob je bodrý všestranný kůň. Je schopen nosit jezdce těžké váhy za nejrozmanitějších okolností. Při své výšce kolem 152 cm se lehce sedlá a odsedlává, takže si s ním poradí i starší jezdec a jeho zavalitá, robustní stavba poskytuje příjemný pocit jistoty. Na druhé straně není dobrému kobovi nic tak vzdáleno, jako těžkopádnost Očekává se od něj klidná, pohodlná jízda a má většinou dobré chování. Mnozí kobové jsou skvělí hunteři, kteří skáčou ochotně a pozorně.

Odkud pochází?
Někteří z nejlepších kobů pocházejí z Irska.

Andalunsky kun

24. července 2008 v 5:02


Původ:

Andaluský kůň se vyvíjel v oblasti ovlivněné po nejdelší dobu maurskou kulturou. Jeho předky byli zřejmě arabští a berberští koně, dovezení ze severní Afriky a primitivní plemeno sorria, které tehdy bylo původním plemenem na pyrenejském poloostrově. Andalusan má více z povahy berberů a je to kůň všestranný, vhodný do zápřeže i pod sedlo. Po dlouhou dobu se tento kůň choval čistokrevně, teprve v poslední době došlo k přikřížení anglických plnokrevníků a jiných plemen. Nejčistší formou andalusana je kartuziánský kůň, chovaný ve španělském klášteře Jerez de la Frontera. Tito koně jsou drobnější a štíhlejší naž průměrný andalusan, ale podílejí se na všech význačných liniích dnešních andaluských koní. Vrcholu dosáhl klášterní chov v 17. a 18. století.

Stavba těla:

Má bohatou hřívu a ohon, které se upravují jen minimálně. Vyznačuje se lehkým klabonosem, mandlovýma očima a úhlednýma ušima. Jeho důležitým znakem je silný, lehce klenutý krk, s výrazným hřebenem, zejména u hřebců, mohutnými plecemi a silným hřbetem. Typický je také nízko nasazený ocas. Hlavním znamením je však okázalý vysoký chod.

Charakteristické vlastnosti:
Andaluský kůň je všestranný, ovladatelný, s příjemnou povahou a impozantním vzhledem. Plemeno nevyniká rychlým cvalem, ale je neobyčejně poddané a živé.

Temperament:
Andaluští koně mají opravdu příjemnou povahu. Jsou poddajní, živí a velmi dobromyslní a učenliví. Přitom mají dostatečnou ohnivost a odvahu. Díky horkému a suchému prostředí, kde se toto plemeno vyvíjelo, je zdravé, odolné, s neobyčejně tvrdými kopyty a poměrně skromné na výběr potravy. Andalusan má dostatečnou inteligenci, aby zvládl náročné úkoly a dost síly, aby je perfektně realizoval. Je opravdu všestanný a rád se učí. Pokud trvale žije s jedním člověkem, vytváří se k němu až překvapivě vřelý vztah.

K čemu se využívá?
Andaluský kůň je univerzální pracovník, ne příliš rychlý, ale zato vytrvalý, houževnatý a obratný. Dlouho se používal i k tahu pro reprezentační účely, protože jeho vysoká akce je neobyčejně působivá. Dodnes ostatně tahá královské kočáry. Ve Španělsku se tito koně používají v aréně při býčích zápasech, ale osvědčují se také ve vysoké škole, ačkoliv jejich vysoká akce není v moderních drezurních soutěžích příliš oceňována. Tito koně sklízejí i nejvyšší ocenění při vozatajských soutěžích. Osvědčují se však i v těžších podmínkách, například španělská jízdní policie v Madridu i v jiných městech používá andalusany. Andalusan se stal také podkladem k vytvoření dalších plemen, protože svému potomstvu předává velmi užitečné vlastnosti.

Jak je vysoký?
Andaluský kůň měří v kohoutku nejvýše 157 cm.

Odkud pochází?
Chov andaluských koní se soustředil do provincie Andalusie v jižním Španělsku, a zejména kolem města Jerez de la Frontera, kde se nejčistší typy chovaly v kartuziánském klášterním hřebčíně.

Anglicky plnokrevnik

24. července 2008 v 5:02


Původ:
Anglický plnokrevník vznikl v 17. a 18. století v Anglii, aby uspokoji vášeň šlechty a jejích králů pro koňské dostihy. Během posledních dvou století po celém světě rostla obliba dostihů plnokrevníků a plemeno se rázem stalo nejvýznamnějším z celé světové populace koní. Přispělo ke zlepšení vzhledu a pohybu, ale především ke zvýšení rychlosti, bojovnosti a psychické odolnosti mnoha plemen. Tyto vlastnosti jsou důsledkem upevněné dědičnosti, dosažené pečlivým výběrem v chovu. Od počátku 20. století se chov plnokrevníků rozvíjí na na celém světě a v současnosti se z něj stal předmět mezinárodního podnikání. Koňské dostihy podle anglických pravidel se nyní konají ve většině zemí světa.

Stavba těla:
Hlava je delší, užší, ušlechtilá, živého výrazu. Krk je dlouhý, nízko zasazený. Zadní nohy jsou dlouhé, s velmi dobře utvářenými hlezenními klouby, takže umožňují maximální sílu odrazu. Přední nohy jsou jemné, s velkými plochými klouby. Obvod holeně je zřídka menší než 20 cm.
Průměrná výška anglického plnokrevníka je 157 cm v kohoutku, ovšem to není určující. Závodní koně bývají vyšší od 165 cm do 175 cm, sprinteři naopak menší, kolem 160 cm.

Charakteristické vlastnosti:
Anglický plnokrevník je nejrychlejší kůň na světě, vynikající stavby a velké výkonnosti. Od arabů se liší rovným profilem, výrazným kohoutkem, ale i silným hřbetem a nápadně dlouhou, šikmou lopatkou. Chod je nízký, úsporný a dlouhý. Je to typicky dostihový a sportovní kůň, vyžadující intenzivní péči a dokonalý výcvik. Je to zvíře živé, odvážné, ale mnohdy obtížně ovladatelné a poměrně nesnášenlivé. Pochopitelně, jeho agresivní povaha je předpokladem úspěchů na závodní dráze.

Temperament:
Anglický plnokrevník je kůň velmi svérázný, dá se říct, že každý z nich je osobností. Má také své rozmary a často prosazuje svou vůli. Vůči lidem nejsou plnokrevníci příliš přátelští, vyžadují odborný přístup a nezřídka bývají nervózní. Jejich povaha je zcela podřízena účelu, jsou to koně časně vyspívající, musí být co nejdříve schopni výcviku, protože již dvouletí běhají první dostihy.

K čemu je nejvíce využívaný?
Je to výhradně sportovní kůň, používaný k dostihům, převážně rovinovým. Pro své vynikající vlastnosti byli plnokrevníci využíváni k získávání jiných sportovních nebo pracovích plemen. Tak vznikl například anglický polokrevník, kůň vyšší a těžší než plnokrevník, skutečně všestranný. Anglický plnokrevník se podílel i na vzniku anglo-araba, hispano-araba, amerického klusáka, amerického jezdeckého koně a dokonce i českého teplokrevníka. Výborným sportovním koněm, který patří mezi anglické polokrevníky, je i kůň Kinského.

Odkud pochází?
Anglie, později se rozšířil do Irska

Appaloosa

24. července 2008 v 5:01



Původ:
Appaloosa je americké skvrnité plemeno. Jako mnoho amerických plemen, i appaloosa je potomkem španělských koní, kteří byli dovezeni do Střední Ameriky a odtud se rozšířili na sever. Appaloosa by pravděpodobně vyhynula jako většina idniánských plemen, ale její skvrnité zbarvení, zděděné po španělských předcích, vzbudilo pozornost několika nadšenců, kteří plemeno zachránili. Oblíbenou oblastí pro chov koní byla chráněná a úrodná údolí řek Clearwater, Snake a Palouse.

Stavba těla:
Charakteristickým znakem appaloosy je viditelné bělmo kolem duhovky a nápadně pestře skvrnitá kůže kolem chřípí. Tělo appaloosy je kompaktní a hluboké s dobře klenutými žebry. Nohy jsou pozoruhodně korektní a silné. Kopyta jsou většinou svisle černě a bíle pruhovaná. Soudí se, že kopyta s tímto vzorem jsou mnohem pružnější. Žíně hřívy a ohonu tvoří obyčejně prameny a jsou jemné a řídké. To usnadňovalo pohyb mezi trnitými křovinami, na nichž hustý ohon uvázne. Délka krku je přiměřená tělu, kohoutek je výrazný, šikmá plec podmiňuje dlouhý, lehký a pružný krok.

Povaha:
Appaloosa je velmi učenlivý, ovladatelný a skromný kůň. Díky zděděné obratnosti v pohybu neschůdným terénem se velmi snadno učí všemu potřebnému pro ovládání dobytka, pro westernové ježdění, ale i pro skokové soutěže. Tito koně jsou velmi tvrdí, ale pracují s elánem a vůči člověku jsou poddajní a učenliví. Plemeno si uchovalo mnoho přírodních vlastností, například schopnost se skvěle se orientovat v krajině, vyhledávat vodu a také se vypořádat s přirozenými nepřáteli. Appaloosy jsou na pastvině zcela samostatné a nepotřebují valný dohled.

Charakteristické rysy:
U tohoto plemene se rozlišuje pět základních typů zbarvení. Je to leopard, zbarvený převážně bíle s tmavými vejčitými skvrnami po celém těle. Sněhová vločka je naopak tmavé zbarvení s bílými tečkami rozesetými po těle, nejhustěji na zádi. Jako deka se označuje tmavé zbarvení, kdy kříž a záď jsou buď bílé nebo skrvnité. Mramorový má drobné pestré skrvnky po celém těle. A konečně jinovatka má drobné bílé skvrnky po celém tmavém těle. Někdy se jako zvláštní typ udávají ještě dešťové kapky, kdy bílý kůň má po sobě velké tmavé skvrny kapkovitého tvaru.
Appaloosa má řídkou a chumáčovitou hřívu a ohon. Kůže je zejména na chřípí a na genitáliích drobně tečkovaná.

Jak je vysoký?
Moderní appaloosa měří v kohoutku 147 - 157 cm.

K čemu je nejvíce využívaný?
Původní appaloosy sloužily hlavně k jízdě bez sedla a k nošení břemen. Indiáni většinou nepoužívali uzdu, jen ohlávku a spoléhali spíše na dokonalý výcvik koně. Jejich moderní potomci však pracují jako kovbojští koně, neboť zdědili skvělý cit pro práci s dobytkem. Třebaže jsou poměrně lehcí, dovedou na lase udržet i těžkého býka. Jsou výborní i pro rekreační ježdění a všechny druhy sportovních aktivit, pokud nejde vysloveně o dostihové záležitosti. Jejich vytrvalost a houževnatost se uplatňuje zejména v distančních jízdách. Zvláště oblíbeni jsou u orgánizátorů turistických vyjížděk, protože se v každém terénu pohybují velmi jistě a jsou zcela spolehliví. Je zajímavé, že appaloosy zdaleka nejsou tak lekavé jako jiní koně. Odkud pochází?
Pochází z Ameriky

Americky Quarter

24. července 2008 v 5:00

Původ:
Americký quarter, nebo také americký honácký kůň, je známý jako vůbec nejstarší americké plemeno. Kolem roku 1700 američtí kolonisté dovezli plnokrevné hřebce a klisny spolu s malými koňmi, které byli dovezeni do severní Ameriky španělskými mořeplavci. Díky tomu vznikl silný. schopný kůň, který byl používaný k jezdectví, na práci a k tahání vagonů a pluhů, ale také byl využíván k závodům na krátkých tratích. Americký quarter získal své jméno díky jeho rychlosti, tento kůň dokáže uběhnout vzdálenost čtvrt míle za hodinu. Mnoho lidí považuje amerického quartera za světově nejpopulárnější plemeno. Tyto koně jsou známí svým znamenitým temperamentem, přizpůsobivou povahou a značnou schopností zvládat mnoho disciplín.

Stavba těla:
Krásná hlava, malé uši a dobře vyvinuté čelisti. Vyrovnaná, atletická postava, krátká záda, široký hrudník a svalnatá záď. Může být podsaditý a zavalitý, ale někteří koně jsou vyšší a více sklonění díky jeho ušlechtilým rysům.

Charakteristické vlastnosti:
Všestranný, pracovitý a spolehlivý. Vyskytuje se v 16 různých zbarveních, ale nejčastější je ryzák.

Temperament:
Honáčtí koně mají vrozený "kravský smysl" a jsou schopni předvídat pohyby dobytka. Plemeno je známo svou příjemnou povahou a ušlechtilostí a proto se používá pro celou řadu činností.
Jak je vysoký?
Dosahuje výšky v kohoutku 145 - 163 cm.
K čemu je nejvíce využívaný?
Dnes se předvádí při rodeu a stále soutěží na krátkých tratích. Je to oblíbený kůň pro terénní a rekreační ježdění. Dostihy quarterů jsou dnes v USA stále populárnější a výhry často dokonce přesahují ceny z dostihů plnokrevníků. Dnes honácký kůň zažívá velkou renesanci ve westernovém stylu soutěží, jako jsou závody kolem barelů atd.
Odkud pochází?
Pochází z USA a ze severní Ameriky.

pony rodina

24. července 2008 v 4:57
Willy byl oslovený jako první, aby napsal pár řádků o sobě a o svých kamarádech! Ty si můžeš přečíst už nyní
Boris přijde na řadu v červenci a bude vyprávět o svých trampotách s Willym! Máš se rozhodně na co těšit!
Stela
Naše krásná kobylka Stela, která zodpovídá dotazy našich členek, se ti představí v srpnu!
Ricki a Robbi
Hříbata, která pořád vyvádějí nějaké lumpárny ti v září společně poví, jaké že lumpárny to vlastně byly.
Felix
Zlobivý kocour, který je schopný usnout opravdu kdekoli, snad v říjnu spát nebude a napíše ti něco o sobě a svých lumpárnách.

par vecicek s koniky

24. července 2008 v 4:56

3. Penál

Nádherný plně vybavený penál s koníky a logem Pony clubu
6. Nálepky
Krásné nálepky s obrázky koní, srdíčky a logem Pony clubu






3.Hodiny