Říjen 2015

Mustang

31. října 2015 v 8:15
Mustang je volně žijící druh koně v Severní Americe. Mustangové nejsou přírodní druh, nýbrž potomci zdivočelých koní španělských kolonistů. Je to poměrně malé, houževnaté plemeno s výškou v kohoutku 140-160 cm. V současnosti žije ve volné přírodě asi 35 tisíc kusů a zhruba stejný počet ve státních rezervacích.


Fjordský kůň

28. října 2015 v 10:43
Fjordský kůň je plemeno koně pocházející z Norska. Typická je plavá barva, černo-bílá hříva a ocas a úhoří pruh. Přes svoje jméno patří mezi pony.

Historie

Fjordský kůň byl domestikován okolo roku 2000 př. n. l. Relativní izolace Skandinávie přispěla k udržení původního charakteru. Fjord je výrazně primitivní plemeno připomínající koně Przewalského[1]. Dříve je jako jezdecká zvířata využívali Vikingové. Fjord je pravděpodobně předchůdce většiny chladnokrevných koní v Evropě. V Norsku žijí polodivokým životem. Fjordský kůň byl mimo jiné dříve používán i při zápasech hřebců za dob Vikingů. Tyto zápasy nezřídka končily smrtí poražených. Vikingové, ale takto ověřovali zdatnost chovných hřebců. Vikingové rozšířili toto plemeno do Velké Británie, na Island a do Skotska, kde fjord ovlivnil zdejší plemena. Fjordský kůň je označován za jedno z nejčistších a nejstarších plemen v Evropě. Přesto, že se Norsko uvádí jako země původu, pochází toto plemeno zřejmě až z daleké Asie. Do Norska se dostal zhruba před 4000 lety. Jeho název měl několik podob jako např: Nordfjordling, Nordfjordhest, Fjordhest, či Fjordling.

Konstituce

Hlava je primitivního typu, krk je krátký a svalnatý. Hřbet je pevný, záď je delší s nízko nasazeným ocasem. Končetiny jsou kratší, pevné a kvalitními kopyty. Srst je plavá, žíně mají charakteristické zbarvení: hříva má uprostřed pruh z černých žíní a po stranách z bílých. Fjordům roste dlouhá splývavá hříva, která se ale velmi často zastřihuje, podle zvyku Vikingů, tak že bílé pruhy jsou sestřiženy zhruba 2 až 3 cm pod hřívu černou. Ocas je kombinací černých a bílých žíní. Na hřbetě je tmavý úhoří pruh a na nohách je zřetelné zebrování. V kohoutku dorůstají výšky 130 - 142 cm. Délka se pohybuje mezi 140 - 150 cm.

Koníci

26. října 2015 v 14:17 Galerie

Charger escape

26. října 2015 v 13:39
Charger escape je hra která vám procvičí mozek. Osobně jsem ji hrála a docela mně bavila až na to že je to docela hodně těžké. Hra je o tom že musíte koně dostat ven a v tom ho proměnit na jednorožce a potom na pegase . Já bych této hře dala dohromady 3 hvězdičky . A malé foto..



Přilba

26. října 2015 v 13:26
Přilba,přílba neboli helma slouží k ochraně hlavy. Chrání hlavu před nárazy, účinkem zbraní nebo účinkem nepříznivého prostředí. Dělí se podle účelu použití.

Přilba jako součást vojenské výstroje

Patrně nejstarší použití přilby je ve spojení s ochranou hlavy proti zranění ve válečné vřavě. Začaly se používat už v starověku, měly různé formy a byly vyráběny z různých materiálů: kůže, kosti, kly zvířat, bronz, ocel, případně další kovy. V současnosti se k výrobě přileb užívají hlavně odolné plasty. Speciální přilba je také součástí výstroje pilotů bojových letounů.

Přilba ve sportu


Při některých sportovních činnostech je vyšší riziko zranění, a proto jsou využívány různé ochranné pomůcky. Za nejchoulostivější část těla bývá v tomto ohledu považována hlava a proto se u řady sportů setkáváme s přilbou. Přilba naprosto neodmyslitelně patří k motocyklistickým a některým automobilovým sportům a k cyklistice. Dále se s ní setkáváme u kolektivních sportů při kterých se hráči často dostávají do kontaktu (lední hokej,americký fotbal atp.), u některých fullkontaktních bojových sportů (často spolu s připojenými chrániči uší), horolezectví, jezdectví, kanoistika a také ve florbale na bruslích a při lyžování a mnoha dalších.

A mnoho dalších ...


Arabský plnokrevník

26. října 2015 v 13:16
Arabský plnokrevník (krátce arab) je velmi staré plemeno koní. Pochází zřejmě ze starověké Persie, odkud se dostal na Arabský poloostrov, kde byl chován a využíván v nezměněné podobě do 7. století. Patří mezi nejmenší koně na světě.[1]



Historie

Arabský plnokrevník je nejušlechtilejším čistokrevně chovaným plemenem koní na světě, což dokládají zprávy už z doby 2500 let před naším letopočtem. Jeho původ není jistě známý,[2] ale pravděpodobně pochází ze severní Afriky. Do Evropy se arabové dostali poprvé v době muslimské invaze v 8. a 9. století. Pochází z Arabského poloostrova, resp. ze Severní Afriky a Blízkého východu - zejména z Egypta, kde byl po tisíciletí chován Beduíny bez přimísení cizí krve.

Podle legendy je arabský plnokrevník potomkem pěti Mohamedových klisen.


Vzhled


Arab je menší, dobře osvalený kůň s jemnou kostrou. Krátká, jemně utvářená hlava má prohnutý (štičí) profil, mezi očima je lehce vyklenutá. Uši jsou pohyblivé, úhledné, lehce zahrocené, oči velké, jasné, s inteligentním výrazem, malé hříbě se širokými nozdrami je pokryto sametově jemnou srstí. Srst, hříva a ohon jsou hedvábně jemné. Plece mohou být poněkud strmé, ale přiměřené ke krátkému hřbetu a hlubokému a širokému hrudníku. Mimořádnou pohyblivost hlavy zaručuje mitbach, zvláštní úhel, pod kterým je hlava připojená k hrdlu. Krk je dlouhý, elegantně prohnutý, kohoutek spíše plochý. Na rozdíl od ostatních plemen má arab jen 17 párů žeber, 5 bederních a 16 ocasních obratlů[3] ( ostatní plemena 18-6-18), proto má krátký hřbet, plochý kříž a vysoko nesený ocas. Štíhlé, dlouhé, suché nohy mají bezvadné klouby, jasně patrné šlachy, šikmé spěnky a tvrdá, pěkně utvářená kopyta. Zadní nohy bývaly u arabů slabší, ale moderní typy je mívají obvykle dokonalé. Výška v kohoutku 144,2 až 152,5.[1]

Fríský kůň

26. října 2015 v 13:04
Fríský kůň patří mezi nejstarší evropská plemena koní. Soudí se, že jeho počátek je třeba hledat v době před 3000 lety. Je to původní severoevropské plemeno, blízké koni armonickému. Pochvalné zprávy nám o něm zanechali již staří Římané; chválili jeho výkonnost.

Původní frís byl ovšem dost nevzhledný chladnokrevník, věhlas získal po zušlechtění orientální krví. Značně byl ovlivněn hlavně andalusany v době španělské okupace Holandska (16. a 17. století). Původně pracovní, pak rytířský kůň se postupně změnil na reprezentačního karosiéra, i když byl dost temperamentní a pohyblivý i pod sedlem. Vyvážel se do celé Evropy a ovlivňoval mnohá plemena. Spolehlivě předává svou černou barvu.


Vzhled a stavba těla


Smolně černý kůň bez bílých odznaků je vysoký nejméně 162 cm a dosti těžký. Má dlouhou, ale úhlednou hlavu, nápadně pohyblivé uši, velmi bohatě zvlněnou hřívu a ohon a na nohách bohatý rous. Krk je obloukovitý, vysoko nesený, plec kvalitní, kohoutek výrazný, trup robustní a záď mocná. Poměrně dlouhé nohy jsou silné, s dobrými klouby a tmavými zdravými kopyty. Chody jsou výborné, krok vysoký, takže spřežení vypadá velmi působivě a hrdě. Při klusu dosahuje vysoké akce a ruchu.